„Pro“ testuji

„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jde být ještě člověkem a nechtít vědět od kdy, do kdy a co za to? Své „pro“ testuji.

Samé stížnosti na život

a volební kampaně

ustavičně vstřebávám,

když sednu do tramvaje.

Se sluchátky na uších

pak koukám do diáře,

však ani teď mě nenechají

ty rozmrzelé tváře.

Už jen pocit výhodného kupu

přináší lidem potěšení,

neb členstvím v Tesco klubu

stvrzují, na kolik života si cení.

Jenže já chci víc – křičím z plných plic,

je přeci jedno od kdy, do kdy a co za to,

dej mi klidně nic; půjčím si tebe, zlato,

společně projít se půjdeme, co ty na to?

Být, prostě být a nechat čas jít –

ať klidně běží, letí, dál po Vltavě vesluji,

v loďce houpavé našla jsem úkryt.

A zůstávám na hladině – být „pro“ testuji.