Velká radost

„Nemáme co ztratit a nemáme proti čemu bojovat.“ Právě tahle věta se mi vybavila v momentě, kdy jsem pomalu odložila na stoleček kávu z automatu. Byla jsem tam sama.

Na té chladné chodbě katedry chemie. Skrz dřevěná okna profukoval vítr a já jsem začala hrabat v batohu mezi učebnicemi. Někde to tu přece…

Tady! Velká radost – Chögyam Trungpa a jeho 108 krátkých učení. Ve třech z nich jsem dnes našla poučení, ba i klid. 

50) BÝT LASKAVÝ K SOBĚ

„Musíme se naučit být k sobě laskaví, mnohem více laskaví. Hodně se smějte, i když vás při smíchu nikdo nepozoruje. Naslouchejte svému vlastnímu vnitřnímu proudu, stále sebe reflektujte. Můžete tím udělat dobrou práci. Když se v meditační praxi vsedě začneme zklidňovat, uvědomíme si, že v naší mysli probíhají stovky tisíc, miliony a miliardy myšlenek. Ale pouze proběhnou a jenom cenné myšlenky zanechávají za sebou jikry. Musíme sobě dovolit po určitý čas být. Shambhalistickou vizi neuvidíme, dokonce nebudeme plně žít, pokud si nedovolíme chvíli jenom být, chvíli se usmívat. Prosím, dopřejte si prožít příjemné chvíle.“

54) JEDINÁ PRAVDA

„Podstata samsáry neboli zmatené existence spočívá v nepochopení zmatku, vášnivosti a agresivity. Dokud k nim nepřistoupíme jako k cestě – což znamená, že je pochopíme, pracujeme s nimi a kráčíme po nich – cíl neobjevíme. Proto, jak Buddha řekl: „mělo by dojít k uvědomění utrpení, měl by být překonán jeho původ, a tím by skončení mělo být uskutečněno, neboť cestu bychom měli vidět také jako pravdu.“

58) PROČIŠTĚNÍ

„Pročištění znamená učit se navazovat vztah s problémy. Existuje problém, nebo ne? Je problém problémem, nebo je problém příslibem? Nemluvíme o tom, jak se problémů nebo nečistot zbavit, jako když jsme náhle obklopeni hromadami odpadků, které chceme odklidit. V tom smysl pročištění nespočívá. Smysl tkví v tom objevit kvalitu odpadu. Dříve než svůj odpad odstraníme, musíme ho prozkoumat. Pokud budeme brát pročištění jako prostou snahu zbavit se svého odpadu, budeme intenzivně pracovat na vysílání duchovního znečištění do atmosféry.“

Slunce náhle projasnilo chodbu a mně došlo, kterak nejen v těchto prostorách, jakož i všude jinde nemám co ztratit a nemám proti čemu bojovat. Kdybyste v tu chvíli zrovna procházeli kolem, viděli byste usmívající se holku, která by mohla budit dojem, že se nejspíš zbláznila. Možná byste se však zastavili, usmáli se a JEN TAK BYLI.

VELKÁ RADOST!